Roman Sobotka

Roman Sobotka

O mně

2013-05-07 07-16-25.142Jmenuji se Roman Sobotka, narodil jsem se v malé vesničce kousek od Brna. Už v roce 1971 jsem vyhrál svoje první vítězství, a to když jsem jako jediný z mnoha našel a zdolal mámino vajíčko 🙂 . To jen tak pro odlehčení.

Už jako malý klučina jsem byl velmi zvídavý a kladl si mnoho otázek. Mým velkým přítelem a učitelem byl můj táta, který se mnou dokázal probírat i věci ještě nepatřící do dětského světa. Rád vzpomínám na naše debaty a psychologické analýzy. Táta mně dal do života nejvíc a za to mu budu vždy vděčný.

To, že mě nyní živí online marketing, ale nesouvisí s tím, že můj učitel byl „pouhý“ elektrikář, náruživý fotbalista a skvělý táta. Možná Vás to ani nezajímá, ale stejně to napíši. On když něco dělal, tak to dělal na plný plyn. Proto byl velmi uznávaný a žádaný ve své profesi. A na hřišti? Když bylo třeba penalty či rohového kopu, nikdo jiný na scénu nevstupoval než právě on. Tím chci říct, že právě on mě naučil neustupovat a dělat vše s nadšením a vírou.

Když se rozhodovalo, jakou profesí se budu živit, tehdejší socialistický režim mně nedovolil práci mých snů, což byla práce se dřevem (prý moc prachu, měl jsem v té době astma a sennou rýmu), a dovolil mně řemeslo zedník-obkladač (Znáte zednickou práci? Tam se dle nich neprášilo 🙂 ). Nuž dobrá, řemeslo mě i bavilo, protože jsem viděl nějaký výsledek svého konání a pomáhal jsem lidem bydlet. Pomoc druhému byla pro mě vždy stěžejní a bohužel jsem na to i několikrát doplatil. Znáte to: „Za dobrotu na žebrotu.“

Nicméně kvůli mému hendikepu (nemoc páteře) jsem po vyučení více marodil, než pomáhal, a tak jsem se rozhodl pro změnu. Dal jsem výpověď, nastoupil na Úřad práce, a že něco vymyslím. Tam mě to bavilo jeden den 😀 a rozhodl jsem se zkusit se nechat zaměstnat jako stolař. Jaj, konečně ve svém živlu – ale? Po měsíci jsem si řekl: Kurňa, když to zvládnu dělat pro někoho, proč bych to nemohl dělat sám na sebe a šéfa nemít? S tím rozhodnutím jsem si od známých půjčil pár set tisíc, že si postavím dílnu, koupím stroje a pustím se do díla.

No, měli jste všechny slyšet. To je blázen, vždyť zkrachuje, není ani vyučen v oboru a myslí si, že bude mít zakázky a vydělá si. Nikdy jsem se nenechal nikým odradit, takže měli smůlu a k jejich údivu jsem měl klientů tolik, až jsem nestíhal si najít ani svoji polovičku :-). Lidé ke mně chodili, protože nechtěli výrobek od někoho, kdo ho vyrobí, že musí (výuční list), ale chtěli ho od někoho, koho výroba těší, a dle toho byl znát i finální výrobek. Moje motto bylo: „Vyrobím i to, o čem jiní řeknou, že to nejde.“ Měl jsem v plánu dluh vrátit do 5 let, ale zadařilo se už do dvou. Moc dobrý pocit, jak všem spadla brada/sánka, ale pro mě byl důležitější pocit, že jsem to dokázal sám sobě a mohl jsem opět lidem pomáhat lépe bydlet.

Tož tak. Ale jako to bylo u profese zedník, můj zdravotní stav se horšil i po 16letém podnikání v oboru stolař (specializace – výroba kuchyní). Došlo mi, že když nepracuji, tak nemám příjem, jen výdaje. Fronty na pracáku mě nebaví, takže jsem podnikání omezil na nezbytně nutné a začal hledat kde, co a jak, samozřejmě na netu, kde jinde.

Narazil jsem na způsob podnikání zvaný „MLM“ neboli „Přímý prodej“ a říkal jsem si bomba, to je ono. Já vlastně i teď měl všechny zakázky od lidí díky jejich doporučení, tak proč nedoporučovat dobré služby a nebýt za to placen? Jenže v tom aby se prase vyznalo, nabídek tolik, důvěryhodných firem málo, těch, co se jen tvářily jako MLM, a byl to podvod, ještě víc. No a vyber si! Jenže práce z domova mě velice lákala.

Nicméně, kdo nezkusí, nepozná. Prošel jsem několika systémy, kde jsem sice moc nevydělal, ale hodně se naučil, a sebevzdělávání je to, co mě baví, prostě neumím být na nikom závislý a nepatřím k těm, co provozují vrcholový sport zvaný gaučing. Co mě naplňuje, je pomáhat lidem a vždy jsem rád studoval mezilidské vztahy. Důvody, proč ten komunikuje tak a není úspěšný, a onen takhle a úspěšný je. Zajímaly mě rozdíly v postoji, komunikaci a také mě vždy zajímalo, jak dělat obchod eticky, abych si nikdy nemusel říct, proč jsem se nezachoval jinak. Nelituji jediného kroku, co jsem kdy v životě učinil, nelituji jediného okamžiku, lituji jen toho, co jsem ještě učinit nemohl.

Poznal jsem, že tento obchodní model (MLM) je moje cesta, cesta současnosti, a hlavně budoucnosti. Pracovat odkudkoliv, kde mám připojení k netu, třeba od bazénu nebo z pláže.

Pak se objevila firma, kde jsem si byl až skoro jist její životaschopností. Vše bylo good, klapalo to skvěle, byznys se rozvíjel, už jsem vydělával prachy, o kterých se mně ani nesnilo, a z ničeho nic: Bum, konec filmu! Devět měsíců práce v čudu, moje naděje, sny v troskách. Jako nebylo mně zrovna nejlíp a lidem, co do toho šli se mnou, jakbysmet. Ale i tato zkušenost mě utvrdila v tom, že se na netu dá vydělat víc než kdejakým podnikáním a jsem pánem svého času.

Takže než brečet a stěžovat si celému světu jsem v sobě našel sílu a odvahu začít znova. Moje pátrání po mém byznyse s velkým „B“ ale stálo za to. Sice to trvalo cca 1,5 měsíce, ale mé úsilí se vyplatilo. Za těch 1,5 měsíce lidé z mého týmu vstoupili snad do 50 dalších zaručených projektů, ale já jen hledal a hledal to pravé. S otázkou, kde budu moci pomáhat lidem a vybudovat si pasivní příjem, který budu pobírat, i když už se nebudu projektu aktivně zúčastňovat. Jinak děkuji životu i za tento pád, z kterého jsem si odnesl mnohá ponaučení a získal spoustu nových přátel.

Od té doby se hodně věnuji právě pomoci lidem, a to jak s osobním rozvojem, s hledáním sebe samých, tak s učením, jak obchodovat efektivně a morálně. Snažím se jim ukázat cestu a moderní technologie, aplikace, které jim tu cestu usnadní, aby nebyli otroky svého času. Jak vydělat peníze, ušetřit čas, získat klid a pohodu.

No to je asi tak všechno – a co tím chtěl básník říct? Pouze toto: Věřte svému vnitřnímu hlasu, nenechávejte se zviklat okolím, přáteli, rodinou a běžte si za svými sny.

„Někdy je potřebné vzdát se lidí, na kterých nám záleží, aby mohli do našeho života přijít lidi, kterým bude záležet na nás“.

Přeji krásný a svobodný život, přátelé, nepřátelé, známí i neznámí, prostě všichni.

Roman Sobotka

Sám svým pánem